Dorostenky Chodova byly již před sezónou jedním z velkých favoritů na titul v kategorii dorostenek. Jejich šance navíc výrazně po příchodu zvýšila znojemská odchovankyně Lucie Baldreichová, která se ihned zařadila mezi největší opory týmu. Za dorostenky Chodova nastoupila do 18ti utkání a nastřílela úctyhodných 26 branek, k nimž přidala 19 asistencí! V bráně Chodova navíc působila další znojemská odchovankyně Michaela Galušková.

Na MČR dorostenek nejprve ve čtvrtfinálovém dvojutkání zdolal Chodov další pražský tým Bohemians, v semifinále pak Vítkovice a titul si vybojoval ve finálovém napínavém duelu s Olomoucí. Lucka se na MČR ve 4 utkáních zapsala mezi střelce hned 5x a výrazně tak pomohla ke klubovému úspěchu! Nutno podotknout, že si znojemská odchovankyně hned v první sezóně pověsila na krk také stříbrné medaile v juniorské kategorii, kde zůstal Chodov těsně pod vrcholem.

Další titul v dorostenecké kategorii získal Jakub Čech, který ještě loni válel za znojemský dorost. Ten si v základní části za Spartu připsal 16 branek v 16 utkáních a v Play-Off svému týmu pomohl dalšími dvěma brankami. Sparta se na MČR prokousala přes Kutnou Horu a Bulldogs Brno. Na finálovém turnaji pak ve čtvrtfinálovém dvojutkání nedala Sparta šanci pražskému Chodovu a postoupila do semifinále. V něm i ve finálovém utkání uspěla shodně 3:2 v prodloužení a mohla se radovat ze zisku titulu. Jakuba Čecha jsme následně vyzpovídali v našem rozhovoru.

Ahoj Jakube, velká gratulace k zisku dorosteneckého titulu. Jaký je to pocit, být mistr republiky?

Ahoj, moc děkuji, pocit je to nádherný. Být mistrem republiky jsem si přál už jako malý kluk a teď se to vyplnilo. Samozřejmě za tím je spousta práce a úsilí nejen mě, ale spousty dalších lidí a těm bych chtěl teď poděkovat. Jsou to moji spoluhráči ve Spartě, ale i tady ve Znojmě. Všichni trenéři, co mě kdy trénovali a hlavně rodina, která mě ve všem podporuje a jezdí na spoustu mých zápasů, těm všem patří velký DÍK.

Při cestě na vrchol jste se museli prodrat přes zvučné soupeře, který souboj byl nejtěžší?

V naší cestě stáli opravdu hodně silní soupeři a každý zápas byl velmi těžký. Jen těžko se mi bude vybírat jeden jediný, který byl ze všech nejtěžší. Pro mě osobně to byl zápas s Tatranem, protože každý zápas je opravdu vypjatý. Přece jen je to derby a teď to bylo navíc v semifinále MČR. Měli jsme jim co vracet, a to určitě všechny nakoplo a dohnalo nás do finále.

Ve Spartě máš za sebou první sezónu. Jak dlouho sis zvykal na nové prostředí?

Skok to byl opravdu velký. Zvykal jsem si v týmu, v nové škole a hlavně na intru. Nejtěžší byl pro mě asi přechod do jiné školy a naučit se žít sám. V tom všem mi pomáhala právě moje rodina, bez které bych to určitě nezvládl. Nesmím zapomenout taky na Táďu Hocha, který v tom je semnou, museli jsme si pomáhat a naučit se spolu žít v jednom pokoji. Táďovi chci taky poděkovat a přeji mu brzké uzdravení a návrat na palubovku. Ve florbalu to bylo o něco lehčí, ale nic nebylo zadarmo, musel jsem si vše vybojovat, a tak to mám nejraději. Kluci mě přijali skvěle, ale občas si neodpustí nějaký vtípek narážející na Moravu, sranda musí být a náš tým vytvořil výbornou partu, a to je i naše největší zbraň proti všem soupeřům.

Budeš působit ve Spartě i nadále? Jaké jsou tvé další cíle?

Ano ve Spartě budu pokračovat i nadále. V půlce sezóny jsem se dostal do juniorského týmu, kde jsem pravidelně hrál a skončili jsme na 4. místě a podíval jsem se i na pár tréninku mužů, takže o motivaci mám postaráno. Cíle mám postupné, nějaké se mi už splnily a pro splnění těch dalších musím hodně pracovat. Do příští sezóny mám cíle tři. První je vyhrát juniorskou extraligu, druhý je zahrát si za A tým můžu ve Spartě a třetí dostat se do juniorské reprezentace. Cíle to jsou velké, ale věřím, že když budu dělat, co mám, tak nejsou nesplnitelné.

Sledoval jsi po očku své bývalé znojemské spoluhráče?

Na kluky ve Znojmě jsem nezapomněl. Když jsem měl možnost, tak jsem s nimi zašel i na trénink, což jsem si velmi užil. Sledoval jsem jejich zápasy on-line a povzbuzoval je. Jsem rád, že se jim dařilo a dokázali hrát proti vyhlášeným celkům působících na Moravě a hlavně je porážet.