David Kučera má za sebou jako pracovník klubu první sezónu. Trenér a marketingový pracovník se zapojil ihned po svém návratu z Islandu a stal se nedílnou součástí znojemské oddílu. V uplynulé sezóně byl hlavním trenérem elévů LAUFEN CZ, ale také starších žákyň, se kterými měl velmi slibně rozjetou sezónu. Krom toho se staral o naše talenty v rámci ranních tréninků Akademie a střeleckých tréninků. Co bylo další náplní juniorského mistra extraligy a jak sezónu hodnotí?

Ahoj Davide, když se ohlédneš za premiérovou sezónou jako pracovník klubu, převládá spokojenost?

Ahoj, určitě ano! Práce naplnila má očekávání, stálé získávám nové zkušenosti a vědomosti v oblasti celkového chodu sportovního klubu, které mi kolegové předávají. Taky mě mile překvapila velká podpora v realizaci nových námětů do klubu, které v budoucnu doufám využiji ještě více.           

Jak se ocitne bývalý hráč v roli pracovníka klubu?

Od malička to byl jeden z mých snů, pracovat v nějakém ze sportovních klubů. To, že se mi to nakonec ve Znojmě povedlo, beru jako odměnu za dlouholetou spolupráci, když jsem se snažil klubu co nejvíce vypomáhat především v trénování mládeže.

Vnímáš jako velkou výhodu, že jsi hrál florbal na nejvyšší úrovni?

Z pozice pracovníka klubu to určitá výhoda je, ale ne až tak veliká. Z pozice trenéra to beru jako o dost větší výhodu. Na vlastní kůži vím, jak se hráč cítí, když dává gól za gólem. Zároveň ale vím, jak se cítí, když je třeba po dlouhodobém zranění a bojuje jak o místo v sestavě, tak hlavně se svojí hlavou.

S Ostravou jsi v juniorském věku získal titul mistra republiky. Je právě titul tím na co nejraději vzpomínáš, nebo tento úspěch přebil některý moment ve znojemském dresu?

Do minulosti se snažím moc neohlížet, ale na tu partu lidí pod vedením trenéra Koutného vzpomínám strašně rád. A o to víc mě těší, když se s někým z Ostravy potkám a zavzpomínáme.

Ve Znojemském dresu mám vzpomínek spousty, ale věřím, že ten velký úspěch teprve přijde.

V sezóně jsi působil jako hlavní trenér elévů a starších žákyň, jak se Vám dařilo?

U elévů mám radost, protože se nám do všech odehraných turnajů podařilo zapojit jak všechny naše hráče, tak i mladší žákyně, které si vedly na výbornou. Taktéž někteří kluci z přípravky dostali svou šanci. Pro většinu z nich to byla velká zkušenost, odehrát tyto, ve většině případů velice vyrovnaná utkání. Tímto bych chtěl poděkovat hlavně svému asistentovi Danovi Dvořákovi za spolupráci. Díky patří i všem rodičům za podporu, doprovod na turnajích, ale i vzájemnou komunikaci, která je ze všeho nejdůležitější.

U starších žákyň mě předčasný konec sezóny mrzí ještě víc. Sezóna byla velice dobře rozjetá a převzal jsem do letošního ročníku velice silný tým, který měl ještě určitě co ukázat na celorepublikové úrovni. Pevně věřím, že tento tým zůstane pospolu jak ve starších žákyních, tak v dorostenkách.

Už v předchozích sezónách jsi sbíral jako trenér zkušenosti, ale u holek to byla premiéra. Jaká to pro tebe byla zkušenost?

Zkušenost to byla obrovská. Věřím, že se holky naučily spoustu věcí v podmínkách a při cvičeních které jsem jim připravoval, a to i přesto, že to někdy nebylo z obou stran vůbec lehké (smích).

Taky musím zdůraznit, že jak u elévů, tak letos hlavně u starších žákyň, jsem se naučil hodně JÁ od NICH.

Jsi vášnivý cestovatel, máš i nějaké jiné koníčky?

Florbal beru z části pořád jako koníček, se kterým je spojené neustálé vzdělávání v oboru. Jinak dlouhé roky žiju hudbou, takže mám moc rád koncerty a festivaly.

Máš nějaký sen, který tě v trenérské kariéře žene kupředu?

Za několik let potkávat zdravé a v jejích očích úspěšné, mé bývalé svěřence.

Všem se nám teď změnil život, jak trávíš dny v karanténě?

Trénovat teď bohužel nemůžeme, ale i tak máme s kolegy spoustu práce s přípravou na léto a na další sezónu. Ve volných chvílích si krátím čas cvičením, hudbou, čtením nebo společnými vycházkami do přírody s přítelkyní a naším psem.

Děkuji za rozhovor.